ProPolice, o.p.s.

Vývoj projektu v letech 2003 až 2007

V projektu „Zavádění prvků community policing do praxe Policie ČR“ Otevřená společnost,o.p.s. ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR a Policií ČR testovala ve dvou pilotních lokalitách – OO PČR Tišnov a OO PČR Zruč nad Sázavou - vybrané metody a způsoby organizace policejní práce, které měly za cíl posílit roli Policie ČR na místní úrovni a význam proaktivního přístupu v každodenní policejní praxi založené na spolupráci s veřejností.

V České republice projekt navázal na systém prevence kriminality, který tvoří pět pilířů: resortní programy prevence kriminality Ministerstva vnitra, programy nevládních a charitativních organizací, aktivity Policie ČR (tzv. Preventivně informační skupiny – PIS), aktivity podnikatelských subjektů a preventivní programy realizované samosprávnými orgány měst a obcí. Koncept projektu vyšel z faktu, že community policing bude v budoucnu v České republice využívaným typem policejní práce pouze tehdy, pokud o jeho přijetí bude usilovat samotný resort vnitra a PČR; v úvodu bylo proto hodně času věnováno přípravné fázi (po zhodnocení zkušeností ze zahraničí, kde projekty community policing, které neuspěly nebo se při své realizaci potýkaly se zásadními problémy, shodně zmiňovaly jako jednu z příčin těchto neúspěchů nedostatečnou přípravu implementace nových postupů), při níž byla pečlivě analyzována a dostatečně zohledněna návaznost na stávající strukturu policejní práce a zjišťování stávajícího stavu a možného vývoje aktivit Policie ČR v této oblasti.

• 2003
• 2004
• 2005
• 2006
• 2007

2003

V roce 2003 se Otevřená společnost soustředila na vymezení vzájemného vztahu s Ministerstvem vnitra, jenž by byl postaven na zájmu a vůli MV poskytovat podmínky pro realizaci projektu a zejména zohlednit jeho závěry v praxi. Během měsíců září a října byl navázán úzký kontakt se zástupci Odboru prevence kriminality (OPK MV ČR), jenž se stal gestorem projektu a se zástupci Odboru bezpečnostní politiky (OBP MV ČR), Odboru vzdělávání a správy policejního školství a s manažerem vzdělávacího projektu Kanadské královské jízdní policie (RCMP). Na Policejním prezidiu s poradcem pro vstup do EU (Projekt EFQM) a s některými službami a skupinami v rámci Policie ČR (např. Preventivně informační skupina - PIS). Při průzkumu byly osloveny i další subjekty, jejichž současné aktivity by v budoucnu mohly úspěšně podporovat mechanismy community policing (Sdružení pro probaci a mediaci v justici). Výsledný souhrn stávajících aktivit a opatření byl doplněn vymezením legislativního rámce: zadání právní analýzy „Možnosti a hranice vzájemné spolupráce občanů a institucí s Policií ČR, včetně možnosti participace na výkonu povinností obcí a policie,“ kterou pro potřeby projektu vypracovala Liga lidských práv, neboť neexistoval dokument shrnující obecný legislativní rámec vztahu Policie ČR, územní samosprávy (včetně městských a obecních policií) a občana.

Paralelně s formálním procesem vymezení rámce projektu na národní úrovni se Otevřená společnost zabývala přípravou na práci v lokalitách. Navštívili jsme několik potenciálních lokalit a zhodnotili možnost jejich výběru pro projektovou práci; jejich konečný výběr však do konce roku neproběhl, neboť měl být sladěn s výsledky grantového programu MV ČR Partnerství , jež byly vyhlášeny až v únoru 2004.

2004

Oproti původnímu předpokladu značného důrazu na spolupráci se zahraničními partnery a důsledného přenosu zahraničního know-how, který měla policie přijmout a sama prosazovat, se ukázala jako užitečnější cesta dlouhodobě konzultovat již existující plány rozvoje fungování PČR a snažit se průběžně navrhovat změny vedoucí k naplnění praxe community policing. V pilotních lokalitách projektu – jimiž se na jaře 2004 stala území Obvodních oddělení Policie ČR v Tišnově a Zruči nad Sázavou – jsme se proto namísto původně plánovaných krátkodobých investic ve formě školení a studijních cest rozhodli jít cestou dlouhodobé asistence.

Capra

V polovině června proběhly v obou lokalitách semináře „CAPRA“, na kterých prezentovali školitelé Kanadské královské jízdní policie jejich model spolupráce policistů s dalšími institucemi a občany. Oba semináře se staly východiskem pro část projektu věnovanou spolupráci místních Obvodních oddělení PČR s obcemi.

V Tišnově vybrali účastníci semináře jako problematické téma vandalství mládeže a zejména problém graffiti. Od června se uskutečnilo téměř deset setkání zástupců obce, škol, neziskových organizací a PČR. Řešení konkrétních problémů se dočkalo pouze průběžných výsledků, vzájemná jednání však přinesla mnoho „vedlejších produktů“ ve formě zlepšené spolupráce jednotlivých odborů města s policií a méně formální a rychlejší komunikace mezi policií a dalšími institucemi. Druhou rovinou bylo zaměření na samotnou organizaci práce policie na lokální úrovni. Vedoucí OO PČR Tišnov se zapojil velmi aktivně a zpracoval vlastní projekt do Resortního programu prevence kriminality „Policie v kontaktu“, který vychází ze zásad community policing. Projekt, který v prosinci v grantovém řízení MVČR uspěl, byl ucelenou snahou přiblížit práci policie lidem v lokalitě, ve které působí (například působení „územních inspektorů“, program dlouhodobé spolupráce se školami, přispívání do lokálních médií, místní internetové stránky PČR na stránkách města). V souladu s cíli projektu byla i tato aktivita snahou o redefinici pojmu „prevence kriminality“ v ČR tak, aby ta část financí, které MVČR na prevenci kriminality v rámci PČR uvolňuje, nalezla uplatnění v lokálně plánovaných aktivitách cílené situační prevence a spolupráce s občany.

Ve Zruči nad Sázavou a okolních obcích bylo za problém, okolo nějž se měla setkávat na semináři CAPRA vzniklá skupina (složená vedle policistů ze zastupitelů obcí v zručském regionu), zvoleno vykrádání rekreačních chat, kterých je na Zručsku téměř 1000 a na trestné činnosti se podílí největším dílem. V rámci celého regionu se využívání CAPRy ukázalo jako ne zcela vyhovující – přispěla k získání mnoha užitečných informací, ale pro práci v terénu se zdá být vhodnější zaměřit práci jednotlivých policistů na konkrétní, nejvíce postižené lokality. Naší snahou je zde proto nalézt cesty, jak pro tento cíl využít získané informace. Prvním testem bylo setkání s obyvateli jedné krádežemi silně postižené chatové kolonie v říjnu 2004, které naznačilo, že obyvatelé chatových osad zřejmě jsou ochotni s PČR spolupracovat – ovšem pokud za nimi policisté přijdou...

Průzkum pocitu bezpečí a spokojenosti s prací policie

Na přelomu května a června proběhl v obou pilotních lokalitách průzkum pocitu bezpečí a ochoty občanů k účasti na prevenci kriminality. Záměrem průzkumů bylo seznámit se s problémy, s nimiž se místní obyvatelé potýkají ještě před zahájením práce v lokalitách, zjistit postoje občanů vůči policii a jejich ochotu být policii partnery při plnění preventivních úkolů. Průzkum měl rovněž přiblížit míru viktimizace a hlášené kriminality v dané lokalitě, obavy a požadavky lokální veřejnosti na policii a přispět tak obvodním oddělením Policie ČR k znalosti problémů lokality. V neposlední řadě měl rovněž nastínit, jak by policie mohla sama v budoucnu nenákladně získávat informace, důležité pro prevenci kriminality a místně zaměřenou policejní práci.

V průzkumech odpovídalo dohromady 474 respondentů, návratnost se v obou případech pohybovala okolo 60 procent. Hlavními pozitivními závěry pro myšlenku community policing je zjištění, že obyvatelé Tišnova i Zručska vnímají prevenci kriminality jako úkol, jehož řešení by nemělo být pouze v rukou policistů, ale na kterém by se měl podílet v podstatě každý, koho se kriminalita byť jen potenciálně dotýká. Těžiště policejní práce vidí právě v preventivních aktivitách – dá se tedy říci, že existuje společenská poptávka po proměně policie z represivní na zločince zaměřené reaktivní složky v proaktivní, otevřenou a komunikativní složku, podílející se na veřejném životě. Z průzkumu však rovněž vyplynulo, že k tomuto cíli má policie zatím velmi daleko – občané v podstatě neznají jiný, než kriminogenní kontakt s policisty.

Konference a semináře

V září 2004 proběhl workshop za účasti policistů a pracovníků MVČR, jehož cílem bylo ověřit v diskusi s lidmi z praxe plán „českého modelu community policing“. Výsledky diskuse byly využity jak při doplnění „modelu“, tak při přípravě pilotního testování praxe community policing v pilotních lokalitách.

V listopadu pak byla ve spolupráci s MVČR a Kanadskou královskou jízdní policií (RCMP) zorganizována konference „Stav zavádění community policing v ČR“. Akce se zúčastnili zástupci PČR od obvodních oddělení po Policejní prezídium, zástupci všech relevantních odborů MVČR, představitelé samospráv a zástupci RCMP. Konference se sice uskutečnila u příležitosti uzavření kanadského projektu CAPRA, avšak byla také prvním formálním setkáním všech, kdo se v České republice teorií a praxí community policing zabývají.

Studijní cesty

Během března a dubna absolvovali oba pracovníci projektu několikadenní stáž na relevantních útvarech PČR (základní útvary, pořádková policie, dopravní policie, operační středisko).

Rovněž v březnu se vedoucí projektu účastnil jako zástupce ČR „putovního“ semináře Evropské policejní akademie CEPOL po projektech community policing v Belgii, Lucembursku, Německu a Nizozemí s názvem „Community policing in practice, learning from European experience by bussing around“. Více než 40 policistů a civilních pracovníků z oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku z celé Evropy při ní bylo seznámeno s 5 projekty community policing v uvedených zemích. Na následných workshopech poté projekty srovnávali se zkušenostmi ze svých zemí a diskutovali o možnostech rozvoje tohoto typu policejní práce v Evropě.

V září se koordinátor projektu účastnil jako jeden ze dvou zástupců ČR studijní cesty do Kanady organizované RCMP. Obsah jednání a prezentací se týkal policejního vzdělávání a ukázal, jak nesnadné je prosadit změnu stylu policejní práce a myšlení i s plnou podporou nejvyššího managementu. Získané materiály mohou být využity zejména v závěrečné části projektu, která se bude týkat zavádění community policing do policejního školství. Školitelé RCMP také průběžně konzultovali průběh projektu až do závěru svého působení v ČR v listopadu 2004.

2005

Přestože aktivity se v obou lokalitách odrazily od stejného bodu, brzy se začaly pohybovat každá po vlastní linii. V Tišnově se spolupráce odvíjela pouze v rámci města a ve Zruči nad Sázavou naopak na území OO PČR jako jednotném celku. To se ukázalo jako vhodná strategie – ne proto, že by umožnila nalézt různé cesty pro různé typy spolupráce, ale proto, že různými cestami přivedla obě pilotní lokality ke stejnému způsobu organizace práce.

V Tišnově velmi úspěšně zajišťoval spolupráci na úrovni města vedoucí obvodního oddělení. Dlouhodobě však bylo neudržitelné, aby místní policie poskytovala nadstandardní služby některým obcím na úkor jiných. Bylo proto nutné změnit tento systém a přenést odpovědnost za komunikaci a spolupráci s ostatními obcemi z vedoucího OOP na jednotlivé policisty. Ve Zruči nad Sázavou byl naopak původní záměr vedoucího OOP pravidelně se zabývat problémy celého regionu v radě starostů všech obcí. Každá obec však má své specifické problémy a chce řešit především právě ty své, proto byla odpovědnost za spolupráci, obdobně jako v Tišnově, přenesena na územně příslušné policisty. Tento krok zároveň posiluje vazbu policistů na jim svěřené okrsky i odpovědnost za dění v nich.

Tišnov

Na počátku roku 2005 byly projektové aktivity v Tišnově značně omezeny vinou změny územně-správního členění, která přinesla více než dvojnásobné zvětšení spravovaného území tamního Obvodního oddělení, ovšem bez odpovídajícího navýšení počtu policistů. Personální posílení přišlo až v průběhu roku a projekt pokračuje v mírně omezené variantě.

V roce 2004 vybrali zástupci města a policie k „vzorovému“ řešení problém graffiti. V této oblasti se, společně s dalšími partnery, podařilo dosáhnout dohody s místní sprejerskou komunitou, jejíž součástí je mimo jiné propůjčení legální plochy a určitá forma ochrany ostatních ploch samotnými sprejery – tato dohoda zatím trvá bez porušení. Z hlediska projektu je důležité zejména to, že k řešení přispěla lepší spolupráce místní policie s odbory městského úřadu a zapojení dalších partnerů – například Českých drah či Správy a údržby silnic. Iniciátorem komunikace byla právě policie, jejíž příslušníci se opírali o fakt, že při řešení problémů se sprejem postříkanými plochami už zkusili vše a nevedlo to k žádnému trvale udržitelnému výsledku. Lepší spolupráce s dalšími odbory městského úřadu průběžně napomáhá k řešení mnoha dalších aktuálních problémů.

V souvislosti s budováním dohlížecího kamerového systému policie úzce spolupracovala s městským úřadem na zjišťování postojů obyvatel k jeho zavedení; jednotliví policisté postupně hovořili se všemi, jejichž obydlí či provozovny jsou v dosahu kamer a OO PČR rovněž uspořádalo diskusi na toto téma na vnitřním televizním okruhu. Pravidelný přístup se policii podařilo nalézt i do ostatních místních médií.

Vedoucí OO PČR Tišnov rozpracoval projekt dlouhodobé spolupráce se školami tak, že nyní koncepčně pokrývá děti mezi 3. a 6. rokem školní docházky – od návštěvy OO PČR pro nejmenší až po společné obchůzky vybraných žáků šestých tříd s policisty, jejichž výstupy se posléze stanou učebním materiálem pro hodiny občanské výchovy. Z hlediska community policing je podstatné, že zde s dětmi pracují místně příslušní policisté. Práce s dětmi se tak (na rozdíl od nárazové práce specialistů na prevenci) stává součástí budování vztahu mezi místními policisty i občany.

Zruč nad Sázavou

Na počátku roku 2005 změnil vedoucí zručských policistů službu na obvodním oddělení tak, aby stejně jako v Tišnově začali více plnit úlohu „územních inspektorů“. Do jejich pracovní náplně byla začleněna pravidelná a samostatná pěší obchůzka ve vymezených okrscích. Přímo ve městě pověření policisté tuto službu vykonávají několikrát týdně, v další zvolené obci (v Kácově) jednou za týden. OO PČR Zruč bylo v interním srovnání Okresního ředitelství vyhodnoceno jako oddělení s jednoznačně nejvyšším poměrem obchůzkové služby vzhledem k celkovému objemu pracovní doby.

Ve všech obcích pověření policisté už alespoň jednou navštívili zasedání obecních zastupitelstev a v obcích, kde byly vytipovány větší chatové oblasti, policisté svolali a uspořádali setkání s jejich obyvateli. Informovali na nich o své práci a postupech při řešení problému vykrádání rekreačních objektů, ale i o limitech jejich ochrany ze strany policie. Do budoucna by při těchto aktivitách měly policistům pomoci i informační materiály, o jejichž výrobu jsme prostřednictvím okresního ředitelství zažádali v grantovém řízení Vnitroresortního programu prevence kriminality MV ČR.

Přímo ve městě jsme se rozhodli využít zkušeností občanského sdružení Agora CE, za jehož asistence chceme přitáhnout pozornost obyvatel města k řešení bezpečnostní problematiky v jejich bezprostředním okolí. Na podzim proběhlo několik úvodních setkání pracovní skupiny, jejímiž členy jsou kromě policistů představitelé města a jeho významných institucí. Byla dohodnuta podoba dotazníku, který bude předložen občanům a základní okolnosti a podmínky jeho distribuce a sběru. Získané výstupy se stanou hlavním tématem veřejného pracovního setkání na téma „Bezpečnost ve městě“, jež je plánováno na březen 2006.

Konzultační a prezentační aktivity

V průběhu roku jsme naše průběžné závěry prezentovali na řadě akcí, jejichž cílem bylo hledání cest, jak zlepšit práci policie směrem k veřejnosti. O projektu se touto cestou dozvěděli mnozí okresní policejní ředitelé a představitelé krajských správ policie. V březnu jsme uspořádali dvoudenní workshop, na němž jsme společně s dvacítkou policistů z různých úrovní a oborů policejní práce hledali vhodné strategie kontaktů s občany. V dubnu vyšla v profesním časopise Policista příloha Community Policing, do které jsme přispěli podkladovými materiály.

Důležitým „vedlejším produktem“ projektu je spolupráce vedoucího OO PČR Tišnov se Střední policejní školou v Brně. Jeden z pedagogů kurzu pro vedoucí obvodních oddělení inicioval pokusné zařazení tříhodinového diskusního bloku na téma community policing. Zatím se opakoval třikrát a do budoucna se chceme podílet na jeho standardním zařazení. Obdobným způsobem byla práce Otevřené společnosti,o.p.s. a její závěry v oblasti prezentace policie na veřejnosti představena pracovníkům Preventivně informačních skupin ze severní a jižní Moravy na jednom z jejich výjezdních seminářů.

Projektové aktivity a jejich výsledky v obou pilotních lokalitách posloužily jako zdroj informací pro rozvoj dalšího úsilí policie v podpoře community policing; například ve společném projektu Odboru personálního MVČR a Policejního prezidia MVČR „Posílení prevence a metod „community policing“ v práci Policie České republiky“. Závěry Otevřené společnosti,o.p.s. byly na zahajovací konferenci tohoto projektu opakovaně jmenovány jako jeden z jeho významných inspiračních a informačních zdrojů. Zástupci tohoto projektu navštívili na sklonku roku okresní ředitelství v Kutné Hoře, kde se seznámili v rámci pracovního semináře s výsledky práce v OO PČR Zruč nad Sázavou. Za významné rovněž považujeme, že při těchto aktivitách bylo jako značka použito i logo „Community Policing“, navržené a vytvořené v rámci projektu Otevřené společnosti,o.p.s.

V průběhu uplynulého roku jsme měli příležitost podílet se na některých vnitřních procesech, jimiž se policie snaží odstraňovat vlastní systémové nedostatky. Byli jsme přizváni k pracovním jednáním nad tématy vyhledávání dobré praxe v Policii ČR a implementace a využití Etického kodexu pro praxi Policie ČR. Na vyzvání Odboru prevence kriminality MVČR jsme se připomínkami podíleli na tvorbě Programu Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality do roku 2007.

Význam projektu pro další směřování aktivit P ČR dokládá i skutečnost, že OO PČR Tišnov si v uplynulém roce zvolili k návštěvě a sběru informací postupně ředitelka Odboru prevence kriminality MVČR, náměstek policejního prezidenta PČR, náměstek Ministra vnitra a ředitel Odboru bezpečnostní politiky MVČR.

Zahraniční aktivity

Na pozvání Odboru bezpečnostní politiky MVČR se v září 2005 projektový manažer zúčastnil týdenní studijní cesty u Thames Valley Police ve Velké Británii. Tématem cesty byla restorative justice, jejíž některé prvky by se měly stát jedním z pilířů připravovaného navazujícího projektu Otevřené společnosti,o.p.s. ve spolupráci s tímto odborem.

Oba pracovníci projektu se v říjnu na pozvání Open Society Justice Initiative zúčastnili konference v Gruzii na téma Democratic policing in Transition Countries. Srovnání s více než patnácti zeměmi, z nichž se většina nachází na východ od našich hranic, poukázalo na některé zajímavé trendy v policejní praxi. Potvrdili jsme si, že policejní sbory po celém světě stále hledají a dosud nenalezly uspokojivé řešení problému otevřené a partnerské komunikace s občany. Na druhou stranu však pro nás byla výzvou velmi rozvinutá diskuse o vnějších i vnitřních mechanismech kontroly, reflexe, analýzy, komunikace a plánování v policejních sborech jiných zemí.

2006

V průběhu roku jsme prodloužili trvání projektu „Zavádění prvků community policing do praxe Policie České republiky“ do února 2007 – důvodem nebyla skutečnost, že by se nám community policing nepodařilo prosadit. Spíše naopak. Myšlenka community policing se postupně usazovala v myslích policistů a odkazování na ni bylo stále častější a samozřejmější (stejně tak logo projektu se stále častěji objevovalo na materiálech a prezentacích Policie ČR). K prodloužení projektu jsme se rozhodli především proto, že velmi prosté a laicky srozumitelné kontury práce policistů v duchu community policing hrozily svojí samozřejmostí odvrátit jeho prosazení do praxe a proměnit community policing ve všem sice srozumitelný, ale ve skutečnosti prázdný pojem. Rovněž jsme pochopili, že náš závěr – že v principu práci policistů na základních útvarech v duchu community policing nic nebrání – ještě nezajišťuje prosazení takové práce. Krátce – ukázalo se, že navzdory vlastní popularitě myšlenka community policing může velmi snadno zapadnout, a proto je třeba jejímu správnému pochopení nadále napomáhat. V roce 2006 jsme se proto zaměřili především na konzultační a prezentační aktivity a na spolupráci s koncepčními útvary Ministerstva vnitra ČR. V pilotních lokalitách jsme omezili naše působení na udržování již dosažené proměny práce a její podporu (s výjimkou veřejného setkání ve Zruči nad Sázavou na počátku roku). V závěru roku jsme se věnovali hlavně přípravám na definitivní uzavření projektu (a navázání na něj).

 Práce v pilotních lokalitách

V Tišnově – zejména díky velkému osobnímu nasazení velitele Obvodního oddělení PČR a jeho spolupracovníků – se dobře uchytila práce v okrscích, spolupráce se zastupitelstvy malých obcí a se školami, jakož i práce komise, složené z představitelů PČR, samosprávních a státněsprávních institucí. V uplynulém roce jsme proto do zdejšího dění příliš nezasahovali.

Práci přímo ve Zruči jsme již rovněž nevěnovali tolik času – s jednou výjimkou – tou bylo veřejné setkání k problematice bezpečnosti ve městě, které jsme na jaře uspořádali společně s Agora CE a jehož cílem bylo především zjistit, zda je možné přitáhnout občany k řešení bezpečnosti na místní úrovni a pokud ano, otestovat možnosti takového setkání a trvanlivost jeho výstupů. Na setkání přišlo zhruba 60 lidí – výsledkem bylo nejen to, že mohli policistům přímo na místě svěřit své starosti, ale především se dohodli na budoucí užší spolupráci prostřednictvím občasných schůzek.

Konzultační a prezentační aktivity

V průběhu roku 2006 jsme se účastnili v roli referujících několika seminářů a konferencí, organizovaných policií nebo ministerstvem za účelem šíření myšlenek community policing. Prostřednictvím těchto akcí jsme měli možnost postupně seznámit řadu policistů a představitelů samospráv s naší představou budoucího fungování pořádkové policie – jak už jsme uváděli na začátku, tato představa je přijímána velmi dobře, proto jsme se postupně začali více zaměřovat na úskalí, která tato změna přináší na úrovni organizace policejní práce, jejího hodnocení, vzdělávání policistů a obecněji i chápání celkové role policie v soudobé společnosti.

U vědomí stále se rozšiřujícího okruhu témat, která s community policing souvisí, jsme se v průběhu roku rozhodli, že se nadále nebudeme věnovat pouze činnosti pořádkové policie a prosazení nového stylu do její práce. S nasbíranými zkušenostmi a stále hlubším vhledem do problematiky jsme vstoupili do diskuse, týkající se snah policie přitáhnout do svých řad příslušníky národnostních a etnických menšin. Obdobné analytické příspěvky do diskuse o nejrůznějších oblastech souvisejících s fungováním policie se budeme snažit zpracovávat v budoucnu ve větší míře.

Za zmínku bezpochyby stojí také skutečnost, že jsme v roce 2006 měli možnost přenést naše dosavadní zjištění i za hranice České republiky. V červnu se koordinátor projektu zúčastnil jako lektor dvoudenního semináře pro slovenské policisty „Polícia a verejnosť - dôstojne a slušne“. V září jsme naopak hostili a programově zajišťovali studijní cestu lotyšských policistů, která se rovněž zaměřovala na možnosti prosazování community policing do každodenní policejní praxe.

Hodnocení a výstupy projektu

V roce 2006 jsme po sobě zanechali i několik písemných stop - za zmínku určitě stojí leták „Společná cesta k bezpečí“, shrnující hlavní principy community policing, který byl distribuován všem policistům PČR na základních útvarech. Rovněž jsme Odboru prevence kriminality MVČR předali námi vytvořený manuál pro telefonické zjišťování postojů veřejnosti na místní úrovni – ministerstvo jej dále distribuovalo především mezi představitele samospráv. Za úspěch rovněž považujeme, že projekt bere v úvahu Strategie prevence kriminality na roky 2004 až 2007; v bodě 4.II.11. ukládá „vyhodnotit výsledky pilotního projektu ‚Zavádění prvků community policing do praxe Policie ČR‘ a implementovat výsledky projektu do praxe“.

Pro potřeby samotného projektu jsme v září provedli opakované šetření postojů obyvatel Tišnova a Zručska k činnosti policie v místě jejich bydliště (zprávy z šetření jsou ke stažení níže na této stránce). Za velmi významné zjištění mezi výsledky šetření v obou pilotních lokalitách považujeme především skutečnost, že navzdory velké vůli a nasazení ze strany policistů se v postojích občanů k policii dá vysledovat hranice, vytvořená nedostatečnými systémovými podmínkami pro každodenní práci v duchu community policing.

2007

Projekt Zavádění prvků community policing do praxe Policie ČR jsme uzavřeli v únoru 2007. Způsob práce, který jsme po dobu jeho trvání vyzkoušeli, se ukázal jako funkční, stejně jako obecněji i přispívání nevládních organizací k formování stylu a myšlení o policejní práci. Rozhodli jsme se proto opřít se o zkušenosti, které jsme nasbírali a věnovat se nadále rozvoji práce Policie České republiky, do budoucna však již pod hlavičkou samostatné organizace – ProPolice, o.p.s. K jejímu vzniku dojde v průběhu roku 2007 – do té doby existuje jako samostatný program Otevřené společnosti, o.p.s.

Doporučení pro policii v 21.století

Ještě předtím, než jsme projekt definitivně uzavřeli, rozhodli jsme se prezentovat naše hlavní závěry v publikaci „21 doporučení pro pořádkovou policii v 21.století“. Policisté sice přijali a pochopili community policing jako budoucí filosofii své práce, nicméně cesta k plnému využití jeho potenciálu bude ještě dlouhá. V publikaci proto upozorňujeme na klíčové body, na něž je nutné se zaměřit proto, aby se community policing nestalo pouze prázdným heslem. Publikace vyšla v nákladu 350 výtisků na konci února 2007 – byla distribuována poslancům a senátorům, představitelům vrcholového managementu Policie ČR a novinářům, publicistům i vědcům, kteří se policejní problematikou zabývají. V elektronické podobě byla vytvořena i její anglická verze.

Seminář o pořádkové policii

Na závěr projektu – i když by bylo vhodnější hovořit o vyústění než o uzavření – jsme v únoru 2007 v Senátu ČR uspořádali seminář na téma „Policie a samospráva – soupeři nebo partneři?“ Semináře se v roli řečníků zúčastnili náměstek policejního prezidenta plk. JUDr. Mgr. Jan Brázda, PhD., ředitel Městské policie Pardubice Ing. Petr Kvaš, senátor Václav Koukal, ředitel Odboru bezpečnostní politiky MVČR a senátor Josef Zoser, místopředseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Semináře se zúčastnilo 150 hostů z řad představitelů PČR, samospráv, městských policií a MVČR.

Na semináři bylo řečeno mnoho zajímavého, ale také padlo mnoho otázek. Hledání odpovědí na ně, společně s prosazováním principů nastíněných v „21 doporučeních“, budou základem činnosti ProPolice v následujících letech.